Vlastně proč?!

Taky se vám někdy zdá, že máte, co světu říct a napsat, ale nevíte jak? Vídate blogy o ničem, ale i ty,které vás nadchnou? A když už jich čtete doopravdy hodně zjistíte, že to chcete taky!:-D

Když už najdete to,co hledáte zjistíte, že nejde vlastně o nic moc nového nebo naopak vás to nakopne k něčemu velkému...tak to bylo právě se mnou...nikdy jsem nebyla modelkou, vyhublou kráskou s věčně kontrolující číslo na váze i mne tato problematika doběhla.
Byla jsem normální holkou, nijak štíhlou ani tlustou...prostě jen normální (tak mi to říkávala i maminka:-))...před maturitou přišla na pomoc se stresem další, protože čokoladičky, sušenčičky či brambůrečky na mě neodolatelně volali až jsem se dostala svépomocí na 90 kilíček hned po maturitě...v té chvíli jsem si řekla dost a poprvé navštívila dietologické centrum,kde jsem dala dolu po ani ne pul roce 10 kg. Byla jsem po rozchodu s přítelem, vypadala lépe, cítila se lépe, ale se zkouškama přišel stres změnila se mi doktorka a já se opět dostala do další fáze...kynutííí...nakonec jsem dokynula do třeťáku se stovečkou a do čtvrťáku na 110kg.

A jak se na to dívám dne a proč vám to všechno píšu? Chodím na pravidelná setkání s dietoložkou, čtu x článků, knih a blogů o zdravém životním stylu. A i když toho vím, že bych mohla rozdávat rady na potkání zápasím já nadále se svými kily a věřím,že tentokrát to vyjde!

Někdy jsem veselá jindy, smutná, někdy ráda zkouším nové věci, miluju módu, ráda tvořím a já nevím, co všechno a myslím si, že se mám o co podělit.:-)

Každý jsme jedinečným exemplářem a ve výsledku je jen na nás, jak se svým životem zacházíme a jak si ho užíváme. Někdy jsme smutní, radostní, nešťastní, rozlobení...ale to je v pořádku, protože bez toho by to nebylo opravdové!

DK